Sklo a prostorová tvorba mají v České republice dlouholetou tradici; co se sklářského umění týká, pak zcela unikátní i ve světovém kontextu. Pozoruhodné sklářské výrobky vznikaly na území Čech minimálně od 18. století; po druhé světové válce však došlo k úzkému propojení mezi sklářstvím a volným uměním, kdy vzniklo množství automnomních sochařských a prostorových objektů. Ty využívaly různé typy a druhy skla a také řadu sklářských hutí, které umožnily mnohdy zcela neobvyklá umělecká řešení. I v novodobých podmínkách tahle specifická aktivita pokračuje, jak dokazuje výstava Dobré zprávy. Všichni tři zúčastnění umělci*kyně pracuji se sklem kreativně a vnímají ho jako svébytný umělecký objekt, který rádi propojují také s jinými materiály. Vzniká tak napětí, které vedle významových akcentů diváka překvapí v jeho očekáváních. Luba Bakičová zachází se sklem jako s dynamickou hmotou, která právě teď ztuhla v nedokonaném pohybu. Macků vedle krásných mušlí zapojuje do skla fotografii. A Jiří David rozrušuje estetické parametry skla drásavými intervencemi.